Ne základnám! Ne radaru! Ne militarizaci!

Topolánkova vláda dostala omylem důvěru parlamentu a ani ne za 24h již jedná o militarizaci České Republiky

Bílý dům krátce poté, co v pátek dostala vláda Topolánka důvěru sněmovny, oficiálně zahájil s kabinetem rozhovory o umístění radarové části své protiraketové základny na území České republiky. "Radarová stanice tak, jak je koncipována, nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo okolních obcí. Ani na kvalitu jejich života. Ani na kvalitu životního prostředí," uvedl Topolánek.

Jediný, kdo se vehementně snaží militarizovat Českou Republiku a tvrdě odmítá referendum je Topolánkova ODS. Ostatní parlamentní strany vydávají nejasná prohlášení nebo prezentují takové názory, které se jim zrovna hodí kromě KSČM, která jasně odmítá militarizaci a přeje si referendum. Občané jsou zřejmě jen ovce, které nemohou mít vlastní názor a jejich bezpečí mohou posuzovat jen experti z ODS, ti samí, kteří vždy tleskají teroristickým a vyhlazovacím aktům USA. Až tady Topolánek pozve "obránce euro-amerických hodnot", bude Česká Republika ohrožena extrémně silným radarem, nadrženými americkými žoldáky i případnými teroristy, kteří budou mít k útoku na naši zemi další důvod (po kolaboraci českých jednotek s americkou okupací Iráku a Afghánistánu).

Co prosáklo na internet

"Na stole mam specifikaci tykajici se toho radaru. Je na ni cervene razitko, takze jen jeden udaj. Vykon te veci ma byt pres 500 Mega Watt ERP, v impulznim rezimu dvounasobek. To je jen pro informaci 1000 krat vice nez vyzaruje casto kritizovany vysilac na Zizkove. Navic aby mohl radar videt i za horizont, bude se podle aktualniho stavu ionosfery proladovat v dosti sirokem rozmezi kmitoctu. To v praxi znamena, ze 100 kilometru kolem toho monstra budou permanentni problemy s bezdratovym internetem, vysilackami a mobily nebo dokonce i s oteviranim aut dalkovym ovladanim. Kovbojove z US Air Force totiz na nejake Zenevske regulativy a leta peclive planovane pridelovani kmitoctu v Evrope zvysoka kaslou a jednoduse zaberou frekvenci, ktera jim v dane chvili umozni "videt" nejlip.

Az doted nebyla nikdy takova stanice vystavena na huste obydlenem uzemi. Bydlet u neceho takoveho je asi totez jako mit v baraku permanentne zaplou otevrenou mikrovlnku. Mozna se zacnou rodit dvouhlave decka, mozna se decka prestanou rodit uplne. Nikdo si dnes netroufa ani odhadnout nasledky...

Jako maly priklad toho, co se asi stane muze poslouzit story s Americkym kriznikem USS CG 67 Siloh se systemem AEGIS 4 generace na palube. Tento kriznik byl vybaven anti-missile radarem o vykonu kolem 20 MegaWatt ERP. V roce 1998 se jako doprovodna lod skupiny letadlove lodi Dwight D. Eisenhower ucastnil akci ve stredozemnim mori v ramci "humanitarniho bombardovani" Kosova.

Jednoho dne v pristavu u Naples (Italie) doslo behem testu systemu chybou obsluhy ke spusteni VF casti a aktivaci radaru. Nasledky byli drtive. Po dobu nekolika dni (nez byli instalovany nove komponenty site) byli v uvedene oblasti mimo provoz veskere mobilni telefony. Navic zcela vyhorelo vybaveni nekolika monitorovacich stanic meteorolgu a blize nezjistene mnozstvi dalsich radiovych zarizeni.

Protiraketová základna USA na území ČR - Otázky a odpovědi

Ochrání tato základna naše území před útokem?

Nikoliv. Jde o základnu programu Národní raketové obrany USA, jejímž určením je pouze chránit území Spojených států před útokem mezikontinentálních balistických raket dlouhého doletu. Antiraketový systém, jehož část by byla instalována u nás, by měl zjišťovat jejich vypuštění, určovat jejich dráhu a likvidovat je nad územím Evropy ještě předtím, než dopadnou na USA.

Pokud by balistická raketa byla odpálena s cílem zasáhnout naše území, základna by nás před ní nemohla uchránit, protože protiraketa musí být vystřelena v dostatečné vzdálenosti jak od místa startu balistické rakety, tak od jejího cíle.

Navíc by se antiraketová základna v případě balistického konfliktu stala s vysokou pravděpodobností cílem preventivního jaderného úderu protivníka. Zřízení základny by tedy nejenže nezvýšilo naši bezpečnost, ale mohlo by ji naopak ohrozit.

Dá se antiraketová základna programu Národní raketové obrany USA použít k vystřelení rakety s jadernou bojovou hlavicí proti území jiného státu?

Ano, po určitých úpravách. Základna antiraket může být upravena tak, aby se z ní daly odpalovat mezikontinentální balistické střely nebo střely středního doletu.

Vyplývá pro nás z členství České republiky v Severoatlantické alianci povinnost vybudovat u nás základnu programu Národní raketové obrany USA?

Nikoli, jde o dvoustrannou záležitost mezi Spojenými státy a Českou republikou.

Západoevropští členové Severoatlantické aliance s výjimkou Británie se k tomuto programu stavějí zdrženlivě, protože v něm nejde o obranu Evropy a obyvatelstvo západní Evropy by většinou nesouhlasilo se zřízením základny tohoto druhu na svém území. I Británie z tohoto důvodu míní podporovat program svými vlastními vojenskými prostředky.

Bude mít Česká republika v případě zřízení základny na svém území právo kontrolovat, jakému účelu základna slouží a jaký druh raket na ní bude instalován?

Nikoli. V příslušné dohodě mezi Českou republikou a Spojenými státy by bylo zřejmě stanoveno, že základna bude výsostným územím Spojených států a že bude podléhat přísnému režimu utajení a ostrahy. Podobně jako u existujících vojenských základen USA na cizím území by základna podléhala přísnému režimu utajení a ostrahy. Česká republika by neměla právo nijak zasahovat do jejího chodu a spolurozhodovat o jejím využití.

I když by dohoda mezi ČR a USA stanovila účel základny a druh umístěných bojových nebo technických prostředků, je nutno počítat s tím, že by se tento účel mohl z iniciativy Spojených států změnit.

Naše orgány by tedy neměly pravomoc kontrolovat základnu, která by se nacházela na území našeho státu?

Ano, pravomoci orgánů ČR by nepodléhalo nejen území základny Spojených států, ale ani jeho personál, a to ani na území mimo základnu.

Existence taková základny by narušila principy právního státu a územní celistvost České republiky, porušila by tedy i Ústavu ČR.

Co by se stalo, kdyby se vojáci základny dopustili mimo jejího území hrubé nekázně nebo trestného činu?

Česká justice ani žádné jiné české orgány by proti nim nemohly zasáhnout. Dokonce by proti nim nemohly zasáhnout ani civilní orgány USA. Vojáci by podléhali pouze vojenské pravomoci, vojenské policii a vojenským soudům Spojených států.

Pro ilustraci lze uvést incident, k němuž došlo před několika lety v Itálii. Pilot U.S. Air Force podletěl svévolně se svým bojovým letounem turistickou lanovku, zavadil přitom o nosné lano a způsobil tím pád kabinek do propasti a smrt několika osob. V Itálii to vyvolalo pobouření a důstojníci ze základny byli obviňováni italským tiskem ze zahlazování stop. Pilot byl později souzen vojenským soudem v USA a dostal jen mírný trest.

Je pravda, že existence vojenské základny USA zajistí množství pracovních příležitostí?

Podle všeho nikoliv. Základna by neměla mnoho amerického personálu, podle dosavadních oficiálních vyjádření by na ní pracovalo asi 200 osob. Tak, jak je tomu u jiných základen, by si většinu svých potřeb zajišťovala sama nebo prostřednictvím příslušných služeb amerických ozbrojených sil. Navíc by vzhledem ke své povaze podléhala přísnému režimu ostrahy a utajování. Možnost výdělku by zřejmě poskytla jen malému počtu českých pracovníků a firem.

Ohrozila by základna nějak bezpečnost České republiky, například zvýšeným rizikem teroristických útoků?

Základna sama bude velmi přísně střežena, takže případní teroristé by si ji sotva vybrali za terč přímého útoku. Jak ukázaly události v USA 11. září 2001 a pozdější události ve Španělsku a Británii, teroristé útočí na "měkké cíle", kde jejich akce postihnou civilní obyvatelstvo a vyvolají velký mediální ohlas. Riziko takových útoků by po instalaci základen podle všeho stouplo. Sama základna by samozřejmě nemohla proti takovým útokům nic udělat.

Naší zemi by kromě toho hrozilo další a podle všeho vážnější nebezpečí, že by se základna a její okolí stala v případě vážného mezinárodního konfliktu terčem preventivního jaderného úderu. Toto riziko nelze vyloučit už z toho důvodu, že takový možný konflikt s použitím mezikontinentálních balistických střel je důvodem, proč se podobné základny vůbec zřizují.

Mohli by mezikontinentálními balistickými raketami disponovat nějací teroristé?

Nikoli. I kdyby si je dokázali nějak opatřit, nedokázali by je použít. Vypuštění mezikontinentální balistické rakety je velmi náročné, svou obtížností srovnatelné s vypuštěním kosmické rakety. Totéž v podstatě platí také pro rakety středního doletu, vypuštění antirakety je z některých hledisek ještě obtížnější. Tak náročné operace mohou zvládnout pouze státy, které jsou dostatečně silné ekonomicky a vojensky.

A mohly by použít tyto rakety proti nám státy jako Severní Korea nebo Írán, před nimiž má projekt Národní raketové obrany chránit Spojené státy?

Proti nám ne. Severní Korea a Írán disponují poměrně malým počtem raket středního doletu, které jsou nepřesné a málo spolehlivé. Ohrožovat jimi mohou své blízké okolí. Je velmi nepravděpodobné, že by tyto státy v dohledném období 10-15 let dokázaly ohrozit balistickými střelami dlouhého doletu vzdálenější území, například Evropu, nebo že by dokonce vypouštěly přes evropské území své rakety na Spojené státy. Účelem severokorejských a íránských raket je podle některých odborníků odrazovat jiné země od případného útoku tím, že by Severní Korea resp. Írán odvetou způsobily značné škody ve svém nejbližším okolí. Na víc nemohou tyto země v dohledné době pomýšlet.

Oficiální zdůvodnění programu NMD, přinejmenším jeho evropské části, je tedy nevěrohodné.

Je-li tomu tak, jaký je skutečný hlavní cíl programu Národní raketové obrany Spojených států?

Dát přesnou odpověď zatím nelze. Je jenom zřejmé, že pro tak rozsáhlý a nákladný projekt, jakým je NMD, není hrozba Íránu a Severní Koreje dostačujícím zdůvodněním, ale jen záminkou. Odborníci a vojenskopolitičtí komentátoři, kteří program kritizují, uvádějí dva možné hlavní cíle programu.

Podle jedněch jde o přípravu na potenciální budoucí konflikt s Ruskem a případně také Čínou. Základny v Evropě by mohly posloužit tím, že by na nich byly instalovány útočné rakety, nebo tím, že by v případě konfliktu chránily Spojené státy před ruskými balistickými raketami odpalovanými např. z jižního Ruska nebo Černého moře. Všeobecně se počítá s tím, že rakety a antirakety odpalované z moře budou hrát v globálním poměru vojenských sil stále významnější roli.

Podle jiných pozorovatelů jsou hlubší cíle tohoto projektu ekonomické. Projekt by měl dát nový silný impuls vojenskému výzkumu a výrobě, vyvolat celosvětové závody ve zbrojení, a jejich prostřednictvím získat Spojeným státům zpět ztracené ekonomické pozice.

Je zřejmé, že veřejnost by ani jedno z těchto zdůvodnění nepřijala. Právě proto iniciátoři projektu nadhodnocují hrozby vycházející z Íránu a Severní Koreje, aby na nich mohli založit náhradní argumentaci.

Je-li tomu tak, jak uvádíte, proč iniciativa "Ne základnám" nepožaduje ve své petici odmítnutí základny, ale pouze referendum o ní?

Protože věříme v demokracii. Jsme proti zřízení antiraketové základny v České republice a můžeme pro svůj postoj uvést velmi silné důvody. Odmítnout základnu však mohou jen obyvatelé naší země. Jsme přesvědčeni, že dostatečně informovaný a poučený lid dokáže rozhodnout odpovědně a správně. Jsme také přesvědčeni, že mandát k tak závažnému rozhodnutí nemají v demokratickém státě politici, ale jediný suverén - lid.

Vydala iniciativa www.nezakladnam.cz

domů